Garáž: Garáž? Na tu nemáš!
U nás ve sklepě
Jsou různý party, jsou různý spolky
někde hrajou karty nebo běhaj holky
jsou tichý vody hluboko pod zemí
tam kam vedou schody vod nás z přízemí
ze sklepa se valí akord krysí kapely
je tam každej ve svý naději.
Billy a jeho nálady
Květa zas chrlí nápady
doktor tvrdí, že má tě rád
do války chce tě povolat
holka ti říká: „Je to stejný,“
dneska někdo je, anebo není
na jedenáctým podlaží
holej se chlapi v podpaží.
V podzemí duní muzika
kapela krysí zaniká.
S tebou
S tebou rovný záda mám
tak dostanu se rázem dál
s tebou už mi hlava nepadá
a dostaví se dobrá nálada
s tebou padám hlavou dolů
a kloužu po svým nose
kterým luxuju tvou nohu
když mě, milá, držíš v pase.
Ty jsi fakt tak skvělá
když tě vidím zezdola
ty jsi vážně krásná žena
to si říkám zas a znova
s tebou vidím, co mě zajímá
už nemusím chodit do kina
s tebou vidím, co mě zajímá
už nemusím chodit do kina.
Špatná věc
Je strašnej čas je strašnej den
U Slunců v půlnoc proměněn
Blbouni mladí
potichu housličky ladí
blbouni staří
v drahejch podnicích paří
Kostlivec –
špatná věc
přijde a
spadla klec
Se smrtí vstávám se smrtí usínám
tuším že v tom nejsem sám
Tisíce mladších jsou na tom zrovna tak
můžem asi čekat jenom na zázrak
Egon Bondy
Jdi spát
Nejlíp se tak natáhnout
pak maso z boxu vytáhnout
a ústy nacpat žaludek
pak mlátit klackem do trubek
rukou mačkej citróny
a v uších sladký bonbóny
a v létě jezdit na bruslích
a v zimě ležet na sluncích
mít postel jednou na stropě
a vobraz viset ve sklepě
a stromy svítěj místo lamp
pak že lidi musej spát.
Musí spát, musí spát...
Dobrý časy
Sedneš ke stolu, tady vedle mě
rozsvítíme svíce, ze sklenice upijem.
Budu ti vyprávět, jak jsem to měl
vzpomínat na dobrý časy, kdy bylo všechno snadný.
Jsem rád, jak tě vidím se smát, myslím, že mě budeš víc znát.
Když jsi byla malá holka, já se válel po ulici
Ty sis hrála s panenkama (jako máma), já jsem seděl s partou v kafáči.
Je málokerá jako ty, seš chytrá nemáš problémy
Bejt s tebou jsou dobrý časy
Bejt s tebou jsou dobrý časy
Praštil jsem se do hlavy
Já brousím si to takhle dál
a hasím si to stále sám
tím časem různě po hvězdách
sebou jsem plácnul rovnou k vám.
Jak praštil jsem se do hlavy
pak musím dlouho vzpomínat
a neměj, holka, vobavy
no, kalhoty si zapnu sám.
Vod tý doby, co jsem dolů spad
musím roli svou pěkně hrát
a někdy doufám
ve snu si troufám
v duši svý stoupám ke hvězdám.
V srdci svým se musím smát
jak dítě malý něco hrát
a píseň svou chci zase znát
je na tom líp každej pták.
Jó chlape musíš jenom brát
na světě jsou jiný nemoce
drze lidem do vočí se smát
červy v mozku nebo emoce.
Praštil jsem se do hlavy
jmenuju se Ducháček.
Prachy
Bůh ví, kde ty prachy jsou, když jednou dva se milujou
pak realita dopadne a párek se hned rozpadne
Počít děti dokázat je velmi slušná zábava
ale slušně s nima zacházet a mnoho dalších otázek.
Vo jídlo se postaráš a hadry někde seženeš
taky musej někde spát, tak koupíš malý postele
Kde ty prachy jsou...!
Houby
Člověk ze zoufalství snadno pomate se
muchomůrky bílé budu sbírat v lese
Muchomůrky bílé bělejší než sněhy
sním je k ukojení své potřeby něhy
Neprocitnu tady leč na jiném světě
muchomůrky bílé budu sbírat v létě
Egon Bondy
Podvlíkačky
Podvlíkačky blaho cítí,
mohou-li si v slunci vlát
a zbaveny všech chmur bytí,
vlastní Já zas prožívat.
Bez blamáže, bez nesnáze
služby, kterou konají,
radostně se na provaze
jako plachta vzdouvají.
K jejich slávě nezatají
nic, kdo by je maloval.
Nejvěrnější květ v nich mají
jaro, léto atd.
Christian Morgenstern
přeložil Josef Hiršal
Má ji má
Jsem na tebe jako máma, je to fakt
nechci ti však tolik dávat, nejsi má
ty jsi byla vždycky dáma, já byl král
vodešla jsi někam sázet, já jsem sám
Všichni se tě ptali, jak to bude dál
věděli, že hlavu svou jenom má
Má ji má, má ji má
Už’s mě teda dostala, je to fakt
Vo všechno’s mě vobrala docela
Čekal jsem tě v neděli v posteli
ty jsi přišla později, v pondělí
Chtěl jsem ti říct, že už čas nemám
na tvou sukni civím ale zase dál
Má ji má, má ji má, má ji má
7.15 Den za dnem
Vedle kočky v 7.15 rádio mě probere
nestalo se nic, co mohlo by mě zajímat
nic moc, nic moc než aspirin zabere
radši se voháknu a vodběhnu do supermarketu.
Vohromně baví mě vybírat a koupit kravinu
a vůbec voholenej do města se podívat
jen tak se flákat po ulicích a vočumovat, co se děje
co je novýho, městskej chodec, pěkný nohy, uniformy.
Miluju teplo večera, jak začne město žít
lítat po barech a skončit na místě posledním
najdeš tam svoje kámoše, který jsou na tom stejně, je to sranda
mám rád ty kecy po pár panácích, hlavně aby zbylo na gumy.
Den za dnem utíká, den za dnem, za nocí,
den za dnem uniká, bez cizí pomoci.
Byl to faul
Jak jsi včera byla krásná, tak jsi potom byla jasná
celej den jsi doufala a pak jsi se dočkala
celou noc jsi čekala, bylas celá zoufalá
nechal jsem tě ve štychu, zažila jsi paniku.
Byl to faul, byl to faul.
Pak jsme vlezli do auta, vrátili se do centra
dali jsme si slušnej drink, vrchní nebyl asi flink
potkali jsme známý lidi, který pořád někde slídí
nasral jsem tě, co mám známejch, že mě jiný holky zdravěj.
Byl to faul, byl to faul.
Popsalas mi svýho tátu, já ho ale trochu chápu
myslíš, že tě miluju, takhle blbej nebudu
to co bylo mezi námi, uměj taky jiný dámy
nejsi taky vůbec svatá, spravila to jedna facka.
Byl to faul, byl to faul.
Malý lidi
Všechny kytky se sklání, když procházíš kolem
a listí stromů šumí pro tebe
a vítr tě hladí po tváři
ryby vystrkujou hlavy z vody a civí na tebe
psi a kočky se votíraj vo nohy
jenom lidi ti nemaj co říct
a ptáci tě zdravěj už z velký dálky
ale nemůžeš zvířatům rozumět
a lidi ti nemaj co říct
jen pár známejch, nic víc
sloni klečej před tebou
a nechaj si hladit choboty.
Jsem jako ty a vážím si rozumu
velký věci potřebujou tvoji pomoc
vím že všechno kolem není jenom moje
na světě jsou jiný věci
a ne jenom samý malý lidi.
Místo lásky
Najdeme to místo, místo lásky
najdeme ten flek poslední
na čele už zase samý vrásky
až nám na to zbejvá jen pár dní
vylezeme na poslední schody
kolem jenom mraky plný vody
krz ně hvězdy svítí do vočí
pod nohama se mi zatočí.
A poletím
a zatočím
a vyskočím
a ucejtím
voknem proskočím.
Vidím, že se nebavíš
Vidím, že se nebavíš, tvá nálada mě mrzí
myslíš možná moc, nech to na těch druhých
dnes dáme stranou trable, navštívíme známý
místa, který známe, tam to máme rádi
Jó jsou těžký doby, jsou místa, kde jsou hroši
chci ti říct, že máme jít, my nebudeme tady hnít.
Zdroj: Tony Ducháček: Garáž/Garage, vydavatelství Maťa , 2004
Jsou různý party, jsou různý spolky
někde hrajou karty nebo běhaj holky
jsou tichý vody hluboko pod zemí
tam kam vedou schody vod nás z přízemí
ze sklepa se valí akord krysí kapely
je tam každej ve svý naději.
Billy a jeho nálady
Květa zas chrlí nápady
doktor tvrdí, že má tě rád
do války chce tě povolat
holka ti říká: „Je to stejný,“
dneska někdo je, anebo není
na jedenáctým podlaží
holej se chlapi v podpaží.
V podzemí duní muzika
kapela krysí zaniká.
S tebou
S tebou rovný záda mám
tak dostanu se rázem dál
s tebou už mi hlava nepadá
a dostaví se dobrá nálada
s tebou padám hlavou dolů
a kloužu po svým nose
kterým luxuju tvou nohu
když mě, milá, držíš v pase.
Ty jsi fakt tak skvělá
když tě vidím zezdola
ty jsi vážně krásná žena
to si říkám zas a znova
s tebou vidím, co mě zajímá
už nemusím chodit do kina
s tebou vidím, co mě zajímá
už nemusím chodit do kina.
Špatná věc
Je strašnej čas je strašnej den
U Slunců v půlnoc proměněn
Blbouni mladí
potichu housličky ladí
blbouni staří
v drahejch podnicích paří
Kostlivec –
špatná věc
přijde a
spadla klec
Se smrtí vstávám se smrtí usínám
tuším že v tom nejsem sám
Tisíce mladších jsou na tom zrovna tak
můžem asi čekat jenom na zázrak
Egon Bondy
Jdi spát
Nejlíp se tak natáhnout
pak maso z boxu vytáhnout
a ústy nacpat žaludek
pak mlátit klackem do trubek
rukou mačkej citróny
a v uších sladký bonbóny
a v létě jezdit na bruslích
a v zimě ležet na sluncích
mít postel jednou na stropě
a vobraz viset ve sklepě
a stromy svítěj místo lamp
pak že lidi musej spát.
Musí spát, musí spát...
Dobrý časy
Sedneš ke stolu, tady vedle mě
rozsvítíme svíce, ze sklenice upijem.
Budu ti vyprávět, jak jsem to měl
vzpomínat na dobrý časy, kdy bylo všechno snadný.
Jsem rád, jak tě vidím se smát, myslím, že mě budeš víc znát.
Když jsi byla malá holka, já se válel po ulici
Ty sis hrála s panenkama (jako máma), já jsem seděl s partou v kafáči.
Je málokerá jako ty, seš chytrá nemáš problémy
Bejt s tebou jsou dobrý časy
Bejt s tebou jsou dobrý časy
Praštil jsem se do hlavy
Já brousím si to takhle dál
a hasím si to stále sám
tím časem různě po hvězdách
sebou jsem plácnul rovnou k vám.
Jak praštil jsem se do hlavy
pak musím dlouho vzpomínat
a neměj, holka, vobavy
no, kalhoty si zapnu sám.
Vod tý doby, co jsem dolů spad
musím roli svou pěkně hrát
a někdy doufám
ve snu si troufám
v duši svý stoupám ke hvězdám.
V srdci svým se musím smát
jak dítě malý něco hrát
a píseň svou chci zase znát
je na tom líp každej pták.
Jó chlape musíš jenom brát
na světě jsou jiný nemoce
drze lidem do vočí se smát
červy v mozku nebo emoce.
Praštil jsem se do hlavy
jmenuju se Ducháček.
Prachy
Bůh ví, kde ty prachy jsou, když jednou dva se milujou
pak realita dopadne a párek se hned rozpadne
Počít děti dokázat je velmi slušná zábava
ale slušně s nima zacházet a mnoho dalších otázek.
Vo jídlo se postaráš a hadry někde seženeš
taky musej někde spát, tak koupíš malý postele
Kde ty prachy jsou...!
Houby
Člověk ze zoufalství snadno pomate se
muchomůrky bílé budu sbírat v lese
Muchomůrky bílé bělejší než sněhy
sním je k ukojení své potřeby něhy
Neprocitnu tady leč na jiném světě
muchomůrky bílé budu sbírat v létě
Egon Bondy
Podvlíkačky
Podvlíkačky blaho cítí,
mohou-li si v slunci vlát
a zbaveny všech chmur bytí,
vlastní Já zas prožívat.
Bez blamáže, bez nesnáze
služby, kterou konají,
radostně se na provaze
jako plachta vzdouvají.
K jejich slávě nezatají
nic, kdo by je maloval.
Nejvěrnější květ v nich mají
jaro, léto atd.
Christian Morgenstern
přeložil Josef Hiršal
Má ji má
Jsem na tebe jako máma, je to fakt
nechci ti však tolik dávat, nejsi má
ty jsi byla vždycky dáma, já byl král
vodešla jsi někam sázet, já jsem sám
Všichni se tě ptali, jak to bude dál
věděli, že hlavu svou jenom má
Má ji má, má ji má
Už’s mě teda dostala, je to fakt
Vo všechno’s mě vobrala docela
Čekal jsem tě v neděli v posteli
ty jsi přišla později, v pondělí
Chtěl jsem ti říct, že už čas nemám
na tvou sukni civím ale zase dál
Má ji má, má ji má, má ji má
7.15 Den za dnem
Vedle kočky v 7.15 rádio mě probere
nestalo se nic, co mohlo by mě zajímat
nic moc, nic moc než aspirin zabere
radši se voháknu a vodběhnu do supermarketu.
Vohromně baví mě vybírat a koupit kravinu
a vůbec voholenej do města se podívat
jen tak se flákat po ulicích a vočumovat, co se děje
co je novýho, městskej chodec, pěkný nohy, uniformy.
Miluju teplo večera, jak začne město žít
lítat po barech a skončit na místě posledním
najdeš tam svoje kámoše, který jsou na tom stejně, je to sranda
mám rád ty kecy po pár panácích, hlavně aby zbylo na gumy.
Den za dnem utíká, den za dnem, za nocí,
den za dnem uniká, bez cizí pomoci.
Byl to faul
Jak jsi včera byla krásná, tak jsi potom byla jasná
celej den jsi doufala a pak jsi se dočkala
celou noc jsi čekala, bylas celá zoufalá
nechal jsem tě ve štychu, zažila jsi paniku.
Byl to faul, byl to faul.
Pak jsme vlezli do auta, vrátili se do centra
dali jsme si slušnej drink, vrchní nebyl asi flink
potkali jsme známý lidi, který pořád někde slídí
nasral jsem tě, co mám známejch, že mě jiný holky zdravěj.
Byl to faul, byl to faul.
Popsalas mi svýho tátu, já ho ale trochu chápu
myslíš, že tě miluju, takhle blbej nebudu
to co bylo mezi námi, uměj taky jiný dámy
nejsi taky vůbec svatá, spravila to jedna facka.
Byl to faul, byl to faul.
Malý lidi
Všechny kytky se sklání, když procházíš kolem
a listí stromů šumí pro tebe
a vítr tě hladí po tváři
ryby vystrkujou hlavy z vody a civí na tebe
psi a kočky se votíraj vo nohy
jenom lidi ti nemaj co říct
a ptáci tě zdravěj už z velký dálky
ale nemůžeš zvířatům rozumět
a lidi ti nemaj co říct
jen pár známejch, nic víc
sloni klečej před tebou
a nechaj si hladit choboty.
Jsem jako ty a vážím si rozumu
velký věci potřebujou tvoji pomoc
vím že všechno kolem není jenom moje
na světě jsou jiný věci
a ne jenom samý malý lidi.
Místo lásky
Najdeme to místo, místo lásky
najdeme ten flek poslední
na čele už zase samý vrásky
až nám na to zbejvá jen pár dní
vylezeme na poslední schody
kolem jenom mraky plný vody
krz ně hvězdy svítí do vočí
pod nohama se mi zatočí.
A poletím
a zatočím
a vyskočím
a ucejtím
voknem proskočím.
Vidím, že se nebavíš
Vidím, že se nebavíš, tvá nálada mě mrzí
myslíš možná moc, nech to na těch druhých
dnes dáme stranou trable, navštívíme známý
místa, který známe, tam to máme rádi
Jó jsou těžký doby, jsou místa, kde jsou hroši
chci ti říct, že máme jít, my nebudeme tady hnít.
Zdroj: Tony Ducháček: Garáž/Garage, vydavatelství Maťa , 2004